menu
CZ

Jak zužitkovat přebytky z úrody a zásobit se vitamíny na zimu

A je to tu! Září, období, kdy v našem zeměpisném pásu máme celkem dobrou šanci přežít z vlastních výpěstků, eventuelně i z toho, co najdete v lese, v parcích, alejích, a ti odvážnější z nás i před barákem na sídlišti.

zahrádka uroda mrkwa

Možná i proto je září měsícem biopotravin. A je to taky období, pro které jsou příznačné přebytky. Každý rok se totiž zpravidla urodí něčeho nadměrné množství a nás už nebaví čtrnáct dní v kuse jíst cuketu, nebo švestkové knedlíky.

Takto postižení zahrádkáři se pak snaží úrodu distribuovat dále svým přátelům, kolegům, sousedům, nebo třeba úplně cizím lidem prostřednictvím tzv. veřejných lednic (které u nás najdete v několika velkých městech).

I do seriózně vyhlížející tašky na notebook se mezi počítač a dokumenty vměstná nějaká ta kedlubna a i kabelku od Louise Vuittona lze designově pozvednout letmo vykukující okurkou.

Jak to ale udělat, abychom si něco z přebytků uchovali i na krušnější časy, kdy jsou naše oči spíš zvyklé brouzdat po barevných regálech supermarketů? A jak si zachovat vitamíny téměř bez ztráty věnečku?

Tak tady jsou dva tipy, které s oblibou používáme my. Jeden ovocný, druhý zeleninový.

Kromě džemů, marmelád, povidel a pálenky děláme z podzimního ovoce ještě jednu skvělou věc a tou je „ovocná kůže“. Jde vlastně o povidla v jiném skupenství. Poprvé jsme tuto pochoutku ochutnali na čundru v Arménii přesně před 11-ti lety a dost nás uchvátila. Na trhu tam byly k mání nejrůznější příchutě barvou ne nepodobné klasické hovězí kůži. Pokud budete sušit pod 42°C, uchová si navíc tento skvělý produkt mnoho vitamínů po celou zimu. Až budete mít ovocnou kůži hotovou, můžete popustit uzdu své fantazii a představit si, co všechno se z ní bude dát vyrobit: ovocný kožený bičík, ovocné barefootové boty, ovocnou metalovou bundu (ocvokovanou oříšky), atd.

trh v Jerevanu

Raw ovocná kůže – základní recept

1kg čerstvého ovoce (jablka, hrušky, švestky, maliny,…)
trocha kokosového oleje nemusí být)
koření podle chuti (skořice, vanilka, chilli,…)

Ovoce s kořením rozmixujeme ve výkonném blenderu, pokud je pyré příliš řídké, můžeme přidat třeba banán.

Pláty sušičky ovoce si vyložíme pečicím papírem, lehce pomažeme kokosovým olejem a naneseme na ně rozmixovanou směs ve vrstvě 0,3-0,5 cm. Sušíme při teplotě 40°C zhruba 8-12 hodin (je třeba na poprvé vyzkoušet).

Hotový produkt můžeme srolovat, vykrájet různé tvary, atd. V dóze Vám vydrží několik měsíců.

Tak to by bylo ovoce, co se zeleninou? Samozřejmě možností je celá řada. Od nejrůznějších čalamád a chutney až po domácí kečupy a hořčice.

ovocná kůže

Já bych se ale chtěla podívat na stále více populární kvašenou zeleninu.

Nespornou výhodou kvašené zeleniny jsou její nutriční vlastnosti. Kromě značného množství vitamínů a minerálů do sebe vpravíte taktéž probiotika, která působí blahodárně na Váš zažívací trakt a celkově přispívají k dobré obranyschopnosti organismu.

1 kg zeleniny – může být směs (vhodné jsou tužší druhy s dostatkem cukru – zelí, květák, okurky, cukety, ředkvičky, mrkev, petržel, tuřín, červená řepa, cibule,… my budeme zkoušet zelené fazolky)
2 lžíce mořské nebo himalájské soli
koření dle chuti (kopr, kmín, koriandr, chilli, česnek, křen, zázvor,…my použijeme kombinaci česnek, kopr a růžový pepř)

Nejdřív si připravíme nádoby, do kterých budeme nakládat. Použít se dají zavařovací sklenice nebo malé keramické nádoby na kvašení. Nádobu důkladně vypláchneme vařící vodou.

Převaříme 1 l vody a vmícháme do něj sůl.

Očištěnou zeleninu nastrouháme, či tence nakrájíme a společně s kořením a solí napěchujeme do nádoby. Je žádoucí, aby šťavnaté druhy zeleniny (jako zelí nebo cibule) pustily šťávu.

Zalijeme vychladlým nálevem, aby všechna zelenina byla pod vodou (pokud se vám podařilo zeleninu dobře napěchovat, nejspíš Vám asi dost nálevu zbyde). Pokud by zelenina měla tendence vyplavat na povrch, zatížíme například čistým oblázkem.

Nádobu volně přikryjeme víčkem (nezavírat) a uložíme na suché tmavé místo s teplotou 20°C na 3 – 7 dní.

Pokud se na povrchu objeví mléčný škraloup, ničemu to nevadí. Stačí sebrat, není to plíseň, zelenina se dá normálně jíst.

Až zelenina zkvasí (její chuť bude příjemně kyselá), uložíme nádobu do chladu (třeba do lednice), kvašení se zastaví a takto připravenou zeleninu můžeme uchovávat v chladu i několik měsíců.

nakladane zelene lusky

Tak co? Jste připraveni?

Začněte zkoušet nejrůznější kombinace a třeba si vytvoříte „best of“, nějaký ten tradiční rodinný recept.

Přeji hodně zdaru. Aňa z Mrkwy

Autorem článku je

Podobné články
18.12.2013

Připravujeme pro vás workshopy na sezonu 2014 a jsme zvědaví, po jakým informacích a dovednostech toužíte. Vyplňte krátký dotazník  a připravte se na novou sezonu spolu s námi. Na Nový rok vylosujeme majitele parádního ... Číst dál >