V Holešovické tržnici právě teď probíhá kompostovací výzkum: testujeme, jak si kompostér typu Rocket poradí se zpracováním gastroodpadu. Do projektu se zapojila menza Trója Univerzity Karlovy, která nám po dobu čtyř týdnů poskytovala zbytky jídel. Na testování spolupracuje také Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, jejíž studenti se podílejí na laboratorních analýzách i samotném provozu experimentu.
Cílem je ověřit, zda je kompostování gastroodpadu v Rocketech bezpečné, efektivní a kvalitní, a zároveň otestovat předúpravu gastroodpadu mléčnou fermentací pomocí bokashi.
Proč jsme se do toho pustili?
Vycházíme z bohatých zahraničních zkušeností, kde Rockety běžně zpracovávají gastroodpad z menz, nemocnic nebo supermarketů. Lokální zpracování gastroodpadu přináší řadu environmentálních, ekonomických i praktických benefitů.
Díky tomu není nutné odpad převážet na velké vzdálenosti — například z Prahy do bioplynové stanice ve Středočeském kraji. Naopak se zpracuje přímo na místě a vzniklé hnojivo může daná instituce využít třeba v přilehlém parku či k veřejné zeleni. Snižuje se uhlíková stopa spojená s dopravou a provozem svozových vozidel a spolu s tím i náklady na svoz a likvidaci odpadu.
Lokální zpracování gastroodpadu podporuje cirkulární ekonomiku, zvyšuje soběstačnost institucí a snižuje tlak na obecní infrastrukturu. Součástí vznikající studie bude také ekonomická rozvaha započítávající spotřebu elektrické energie.
Nicméně, v porovnání s ostatními typy elektrických kompostérů, které se využívají pro zpracování gastroodpadu, je Rocket jedním s nejnižší spotřebou energie (průměrně 30 KWh za týden).
Abychom prokázali bezpečnost a kvalitu kompostu ze zpracování gastroodpadu podnikáme v současné době sérii laboratorních a provozních zkoušek.
Jak experiment probíhá?
Sběr gastroodpadu
Zbytky jídel z menzy Trója svážíme dvakrát týdně do Holešovické tržnice. O svoz i péči
o Rocket se stará naše integrační dílna.
Zpracování
Polovina gastroodpadu putuje rovnou do kompostéru Rocket, kde je smíchána s dřevní štěpkou. Dále je stále v kompostéru zpracováván i bioodpad rostlinného původu z trhů v Hale 13.
Druhá polovina se ukládá do bokashi popelnice, kde měsíc probíhá mléčná fermentace. Tato část experimentu je v režii Přírodovědecké fakulty UK.
Z laboratorních pokusů s mléčnou fermentací gastroodpadů víme, že fermentace dokáže odpad hygienizovat a zakonzervovat. Teď ověřujeme, zda to funguje i ve velkém měřítku a kvalitu kompostu, který vzniká z takto přepravovaného materiálu. Ověřovaným předpokladem je urychlení zrání kompostu a potenciálně i snížení pH výsledného kompostu a tudíž je posun blíže neutrální oblasti.
Testování kompostu
Kompost analyzujeme ve dvou fázích:
- čerstvý kompost — ihned po výstupu z Rocketu
- zralý kompost — po šesti týdnech dozrání v boxu
Co testujeme?
Mikrobiální bezpečnost
Přítomnost bakterií Salmonella spp. a E. coli.
Kvalitu kompostu
- fytotoxicitu (vliv na růst rostlin)
- obsah rizikových látek (těžké kovy)
- vlhkost
- pH
- poměr C/N
- obsah organických kyselin, zejména množství kyseliny mléčné
(žádoucí fermentace, u bokashi metody)
Výsledkem bude komplexní studie, která odpoví na otázku mikrobiální bezpečnosti kompostování gastroodpadů a rovněž porovná vliv různých vstupních materiálů na kvalitu kompostu.
Chcete se dozvědět víc o tom, jak Rocket funguje?
Přijďte na náš festival Pěstuj město do Holešovické tržnice a zúčastněte se exkurze!
Projekt je finančně podpořen Magistrátem hlavního města Prahy.



