Kompostování je přirozený proces, který lidé pozorují a využívají už po staletí. Přesto se
v posledních letech na trhu objevuje stále více „kompostovacích aktivátorů“ – směsí, které slibují rychlejší rozklad, odstranění zápachu nebo vyšší kvalitu výsledného kompostu. Jsou ale tyto přípravky skutečně nezbytné, nebo si příroda vystačí sama?
Co jsou aktivátory kompostu
Aktivátor kompostu bývá směs mikroorganismů, enzymů, případně přídavku živin (cukrů), která má urychlit počátek rozkladu organické hmoty. Obvykle se prodává jako prášek nebo granulát, který se rozmíchá ve vodě a aplikuje přímo do kompostu.
Základní princip zní logicky: přidáním „startovací kultury“ zvýšíme množství rozkladačů, podobně jako když při výrobě jogurtu naočkujeme mléko živými kulturami z jogurtu. Ovšem ve skutečnosti většina těchto mikroorganismů už v kompostu přirozeně žije – často i v mnohem pestřejším složení, než jaké nabídne sáček z obchodu.
Kdy může mít aktivátor smysl
Existují situace, kdy může aktivátor skutečně pomoci:
- Při zakládání kompostu v chladném období, kdy jsou přirozené mikrobiální procesy zpomalené.
- U sterilních materiálů, jako je přesušená tráva, piliny nebo listí bez půdního podílu – tam může chybět dostatečná mikrobiální startovací kultura.
- V městských kompostérech nebo elektrických zařízeních (např. typ Rocket), kde je proces více řízený a přídavek bakterií může pomoct nastartovat kompostování.
Pokud ale máte na zahradě běžný kompost, kde se střídá kuchyňský a zahradní odpad, mikroorganismy si do něj cestu najdou samy! Stačí přidat trochu zeminy nebo hotového kompostu a mikrobiální život se rozjede přirozeně.
Co kompost potřebuje víc než aktivátor
Kvalita a rychlost kompostování nesouvisí ani tak s přídavkem bakterií, jako spíš s vyvážením základních faktorů:
- Poměr „zeleného“ a „hnědého“ materiálu – ideálně 1 : 3. Dusíkaté složky (kuchyňské zbytky, čerstvá tráva) potřebují doplnit uhlíkatým materiálem (větvičky, štěpka, sláma, karton), aby se předešlo zápachu a nadměrné vlhkosti.
- Dostatek vzduchu – rozklad probíhá aerobně. Kompost je třeba občas provzdušnit nebo promíchat.
- Optimální vlhkost – materiál by měl být vlhký jako vyždímaná houba. Příliš suchý kompost se nerozkládá, příliš mokrý zahnívá.
- Dostatek času a trpělivosti – mikrobiální aktivita se vyvíjí postupně. Dá se však urychlit rovnoměrným promísením materiálu.
Pokud tyto podmínky dodržíte, bude kompost zrát přirozeně bez nutnosti chemických nebo biologických aktivátorů.
Co se skrývá za „zázračnými“ sliby
Mnohé komerční produkty lákají na tvrzení typu “urychlení kompostu”. Ve skutečnosti se rozklad biologické hmoty řídí přírodními zákony – mikroorganismy potřebují kyslík, vodu, teplo a čas. Zároveň na těchto výrobcích najdete také poučky o tom, že kompost máte pravidelně provzdušňovat, zvýšenou vlhkost regulovat pilinami nebo naopak kompost zalévat, aby nebyl příliš suchý.
Přirozené alternativy aktivátorů
Pokud chcete svému kompostu pomoci přirozenou cestou, zkuste: a) přidat trochu vyzrálého kompostu nebo zahradní zeminy – obsahuje bohaté spektrum živých mikroorganismů, které kompost „naočkují“, b) zalévat kompost žížalím čajem nebo výluhem z kopřiv – přidávají mikrobiální i živinovou aktivitu.
Tím vytvoříte prostředí, kde mikroorganismy prosperují samy – bez potřeby kupovaných stimulátorů.
Shrnutí: potřebujeme je?
Ve většině případů ne. Aktivátory kompostu mohou být užitečné jen v extrémních nebo řízených podmínkách – například při kompostování specifických materiálů nebo v uzavřených systémech.
Pro běžného zahrádkáře je mnohem důležitější pochopit principy aktivního kompostu: správný poměr materiálů, provzdušnění, vlhkost, teplota a čas. Příroda má vlastní rytmus
a systém, který funguje miliony let. Stačí jí jen dát prostor.
Autor článku: Petr Jermář
Projekt je finančně podpořen Magistrátem hlavního města Prahy.
