Maďarsko, stejně jako jiné země EU, se zavázalo k třídění bioodpadu. Za zavádění sběru bioodpadu je státem pověřená a zodpovědná nezisková organizace MOHU, kterou založila společnost MOL. MOHU podpořila myšlenku třídění a sběru bioodpadu mediální kampaní
k využívání hnědých popelnic, rozdala a nabídla hnědé popelnice v pilotních čtvrtích Budapeště, ale samotná realizace se potýká s problémy, které se objevují i v České republice (např. v hnědých popelnicích končí i to, co tam nepatří, chybí osvěta o celém systému, bytové domy si mají sami žádat o přidělení popelnic). Skutečnou změnu přinášejí občanské iniciativy.
Nejznámější organizací je Humusz s 30 letou tradicí se soustředí na podporu kompostování nikoliv ovšem na širší osvětu. Proto byla letos založena i nová asociace na podporu kompostování Öko Tengely Association. Občanské iniciativy, jako je Komposztfutár
v Szegedu, jsou klíčové, přestože maďarská legislativa není komunitnímu kompostování nakloněna, zejména pokud se výsledný humus vrací zpět lidem. Obavy legislativy pramení zejména z dostatečné hygienizace. Města to nicméně nevládním organizacím tolerují, přestože komunitní kompostování není jasně v maďarské legislativě ukotveno.
V České republice je komunitní kompostování v legislativě ukotveno a má i své významné místo v Plánu odpadového hospodářství. Probíhá v režimu předcházení vzniku odpadů.
V komunitním kompostéru je možné zpracovávat kuchyňský bioodpad rostlinného původu, zahradní odpad, zbytky pokojových rostlin apod. Povolené materiály jsou specifikované
v metodickém pokynu Ministerstva životního prostředí. Důležité je, že kompost využívá komunita, která jej vytvořila a může být používán na zahradách či v bytech občanů nebo
k obecní zeleni. Není tedy uveden na trh, jak je tomu v případě kompostu z kompostáren.
Kompostovací scéna v Szegedu
Místní samospráva v Szegedu, které je třetí největší město Maďarska a nachází se v jeho východní části, je komunitnímu kompostování nakloněna, ale hlavní motor tvoří občané
a nevládní organizace. Současnou infrastrukturu pro zpracování bioodpadu ve městě tvoří tři složky:
- Komunitní zahrady: Jen několik komunitních zahrad má kompostéry, ale pouze Komunitní zahrada Megálló přijímá kompost z domácností. Zde kompostují společně sousedé i členové bez přísné kontroly, ale dbají na ochranu proti hlodavcům (drátěné pletivo, uzamykatelná střecha) a kontrolu složení. Ostatní zahrady kuchyňský odpad neberou, většinou kvůli obavám ze škůdců.
- Hnědé popelnice: Bytové a rodinné domy se zahradami dostaly od města hnědé popelnice, které jsou určeny jen pro zahradní odpad. Pro obyvatele však není úplně jasné, zda se do nich může vhazovat i bioodpad z domácností, protože město ani svozové společnosti neposkytují dostatek informací.
- Otevřené kompostárny: Otevřená komunitní kompostárna není běžná, jedinou provozuje iniciativa Komposztfutár a do budoucna plánuje otevřít další tři.
Komposztfutár: Z hobby práce na plný úvazek
Iniciativa Komposztfutár vznikla v říjnu 2022 a její zakladatel Richárd Herczeg (Ricsi) jí věnuje čas v podstatě dnem i nocí. Původně šlo o dobrovolnickou aktivitu, ale od července 2024 začal Ricsi pracovat v Komunitní zahradě Megálló na poloviční úvazek, přičemž druhou polovinu času stále věnuje dobrovolnictví v rámci jejich nově vznikající asociace. Cílem iniciativy je vytvářet placené pozice, aby se lidé mohli tématu plně věnovat.
Tým Komposztfutáru aktuálně tvoří 7 kurýrů. Na kompostárně v Megálló pomáhá přibližně 15–20 lidí (včetně kurýrů), na druhé kompostárně v ulici Ág pak 3–5 pomocníků.
Systém a měření dopadu
Komposztfutár praktikuje variantu komunitního kompostování, kdy se snaží dávat do kompostu minimum hnědé složky (uhlíkatého materiálu). Důvodem je podle Ricsiho snaha šetřit prostor pro kuchyňský odpad a zkušenost, že s hustší směsí je proces rychlejší, intenzivnější a výsledný kompost je hutnější, kompaktnější a bohatší na živiny.
Přijímají pouze rostlinný bioodpad. Není povolené předávat ke zpracování prošlé potraviny (např. mléčné výrobky), maso ani pečivo.
Měření dopadu:
- Kompost rozdávají zdarma a doručují ho (i do škol a školek).
- Na začátku doručovali 10–20 litrů kompostu na 10 adres týdně. Dnes je to 500–800 litrů na 30–40 adres týdně, k tomu dodávají navíc ročně 10–15 m³ kompostu po městě.
- Založili první otevřenou komunitní kompostárnu o kapacitě 7–8 m³, kterou navštíví 1–2 lidé za hodinu.
Některé aspekty komunitního kompostování jsou podobné jako v ČR a jako největší obavy lidí z komunitního kompostování Ricsi uvádí:
- Zápach
- Škůdci (krysy, švábi)
- Nemoci
- Estetika
Další podrobnosti o kompostování v Komunitní zahradě Megálló najdete v našem rozhovoru
s Ricsim.
Projekt je finančně podpořen Magistrátem hlavního města Prahy.




